Na toto téma bylo již napsáno zajisté spousta knih a odborných článků, ale přesto je patrné, že lidé obecně dostanou strach o své zdraví, teprve když nastane nějaký zdravotní problém, a tyto velmi užitečné studie zůstávají často ladem.
Zkusím se připojit k houfu nadšenců propagujících zdravý životní styl, byť bych tím měla oslovit pouze jediného člověka. Pevně však věřím, že se jich najde víc.
V dnešní moderní době je naprosto zdravý člověk téměř výjimkou. Již od dětství nás trápí různé typy alergií, které způsobují zvýšenou nemocnost dětí. Stále nadužívaná antibiotika snižují výkonnost našeho imunitního systému a tělo tak ztrácí svoji přirozenou obranyschopnost. Za mnohé může stále více znečištěné životní prostředí, ale také nevhodná strava a špatné životní návyky. Životní prostředí si můžeme těžko vybrat, a proto bychom pro zachování našeho zdraví měli volit alespoň něco pozitivního, co změnit můžeme, a to je právě správná výživa a správný životní styl.
Většina nemocných lidí je postižena tzv. civilizačními chorobami. Některé z těchto nemocí vznikají ze zvýšeného příjmu potravy, tedy z přejídání a z nedostatku pohybu. Patří sem například riziko zvýšeného cholesterolu, který tím, že ucpává cévy, zvyšuje možnost vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Dále nejčastější druh cukrovky, která nemocného ohrožuje zhoršením zraku, trombózami, bércovými vředy, které mohou vést až k amputacím. Dále také vysoký tlak, rakovina tlustého střeva a samozřejmě obezita, která klade zvýšenou hmotností člověka nápor na klouby, páteř a v neposlední řadě i na srdce.
Ve světovém měřítku je podle statistiky stejný počet hladovějících či podvyživených lidí, jako je obézních. Nejvíce obézních lidí je v USA, Indonésii a v Evropě v Anglii, NSR, ale i v ČR. Nemoci z toho plynoucí stojí vyspělé ekonomiky velké množství peněz. Tyto peníze by mohly být vynaloženy lépe, kdyby každý z nás začal u sebe, chce to jen určitou sebekázeň.
Ve zkratce je potřeba jíst častěji a méně jak na množství potravy, tak na energetickou vydatnost jídla, samozřejmě s ohledem na vydané kalorie. Člověk, který má sedavé zaměstnání, by měl jíst méně kalorickou stravu, než ten, který má zaměstnání fyzicky náročné.
Upřednostněním kvality nad kvantitou získáme za stejné peníze zdravější složení potravy, ve které by neměla chybět zelenina, ovoce, cereálie, bílkoviny v podobě nízkotučných mléčných výrobků nebo libového masa.
Příkrmy (brambory, knedlíky, těstoviny, rýže) bychom měli konzumovat v polovičním množství, než jsme zvyklí.
Sladké by mělo být za odměnu a jen výjimečně.
Opakovaně se upozorňuje na nedostatek přijímaných tekutin, mělo by jich být kolem 3 litrů na den, což je velmi důležité, jak pro ledviny, tak pro trávicí systém, ale také z hlediska očisty těla od škodlivin.
Když přidáme ještě více pohybu formou rychlé chůze, chozením do schodů, či cíleně formou cykloturistiky, plavání, či prostě cvičením, budeme se cítit za nějaký ten měsíc lépe, pravděpodobně si i prodloužíme život a zlepšíme jeho kvalitu.