Tím, jak se mění naše mysl, mění se i náš přístup k okolnímu světu a vzrůstá schopnost pochopit vše, co se děje v nás i kolem nás. Tato pozitivní proměna je prospěšná ve všech životních oblastech a obzvlášť ve vztazích.

Ne pro každého člověka je však přeměna vlastních postojů jednoduchá. Tedy žít vědomě v plné Lásce, která je nositelkou životodárné energie, vitality a harmonie. Proto zde máme tradiční čínskou metodu Feng Shui, která může být velmi prospěšným pomocníkem na cestě vlastní proměny. Působí jak léčivě, tak preventivně. Využívá se v případech, kdy chceme zlepšit či podpořit svou životní situaci v oblasti zdraví, prosperity, vztahů, či jen obecné spokojenosti.

Pomocí metody Feng Shui si můžeme navrhnout šťastný domov, zharmonizovat každý prostor, podpořit jeho možnosti a eliminovat nedostatky. Upravený a zharmonizovaný osobní či komerční prostor má na nás vliv větší, než si vůbec dokážeme představit. Proto stojí za to jej uplatňovat.

Pojďme se nyní společně podívat na harmonizaci vztahů pomocí Feng Shui v prostoru. Zaměříme se na vztahy v partnerství, rodinné, přátelské, ke všem bytostem, vztahy k přírodě, naší planetě, k celému Vesmíru a především na zdravý vztah k sobě.

Feng Shui v partnerském vztahu

Zde se především zaměřujeme na ložnici. Pravidla této místnosti jsou ve skutečnosti velmi jednoduchá, neboť v jednoduchosti je krása. Její harmonizace podporuje jak vztah stávající, tak očekávaný. Ložnice je v bytě či domě svatyní a dle toho bychom k ní měli přistupovat.

Základem je soukromí, proto není tato místnost vhodná jako průchozí. Pouze na balkon či terasu.

Ložnici využíváme tedy jen pro sebe. Pro další členy rodiny, přátele, domácí mazlíčky a v nejlepším případě i pro úklidovou službu je tabu. Výjimkou jsou novorozenci a děti asi do tří let věku, kteří ložnici sdílí společně s rodiči.

Totéž platí i o dekoracích.

Připomínám, že se nyní zaměřujeme na podporu harmonického vztahu stávajícího, či vztahu očekávaného, neboť je Feng Shui komunikace s Univerzem skrze symboly, který my dáváme Vesmíru najevo, co očekáváme. Člověk, který touží po samotě, si svůj prostor vytváří dle vlastních představ. Další výjimkou pravidel Feng Shui na podporu partnerství v ložnici mohou být individuální situace a podmínky, se kterými pracujeme dle daných možností.

Harmonizace partnerství v ložnici má však svá daná, za mnoho let ověřená pravidla, a tím je vyzařování radosti a pospolitosti páru v podobě fotografie nebo obrázku, který má v ložnici své čestné místo v pravém rohu ode dveří.

Další důležitou složkou je výmalba, odstín, správná barva nebo vzorek tapety či závěsů.

Místnost má dostatek místa a minimální úložné prostory, které nejsou vůbec vhodné pod postelí.

Doporučuji kvalitní postel na nožkách s plným čelem, ke které mají oba partneři stejný přístup.

Dále je důležité umístění ložnice v bytě a stejně tak správná dispozice lůžka.

Je toho na podporu vztahu v ložnici mnohem více. Nesmíme však zapomenout také na harmonizaci dalších výše vyjmenovaných vztahů. Zde platí zviditelnění vstupu do obývacího pokoje nebo do jídelny. Záleží na nás, kterou část vnímáme jako společenskou. Celkově nám pomáhá znalost vlastního půdorysu, propojení světových stran s danou místností, kontrola geopatogenních zón, eliminace elektrosmogu a psychosomatických zátěží.

Důležité je rovněž, jak na nás působí okolí domu z vnějšku dovnitř. I s tímto se dá pracovat, neboť nám Feng Shui nabízí celou řadu nápravných, léčebných možností. Je jakousi celostní medicínou, která uzdravuje prostor a člověka. Ten se cítí lépe, uvolněně, více a plně svůj život prožívá.

Je rovněž důležité si uvědomit, že je náš domov živý, a proto je třeba k němu přistupovat jako k živé bytosti. Pokud máme obývací pokoj nebo jídelnu jakkoliv oslabenou, je prospěšné je posílit stejně jako naše svaly. Pokud je neposilujeme, jsou slabé a špatně nás nesou. Stabilitu prostoru podpoříme vědomým přístupem, pravidelnou údržbou, dostatkem světla a čistého vzduchu.

Jídelní nebo konferenční stůl zharmonizujeme svíčkou, květinou uprostřed a dbáme na správné rozmístění židlí nebo křesel tak, aby uzavíraly pomyslný kruh. I zde hraje velkou roli výběr barev a dekorací.

Zdravá a čistá Láska k sobě sama přináší plody ovoce harmonie ve všech vztazích, proto se velmi vyplatí ji rozvíjet. Zde nám pomáhá podpora Thaj Čchi v prostoru, což je vlastně střed půdorysu (srdce), které pulzuje. Tento prostor odráží prázdný prostor, ze kterého vznikl Vesmír. Známe jej například ze symbolu OM, nebo květu života.

Je ušlechtilé se opět vrátit k tichu a prázdnu ve svém nitru, které vnímáme jako chrám. Jen v tomto tichu můžeme vnímat božství – esenci života, která vstupuje a proudí skrze nás a my ji ctíme a chráníme jako Dar. Toto je jediná zodpovědná cesta k opravdové samostatnosti, svobodě a harmonii. V této plnosti necháváme proudit Světlo skrze nás a chápeme vše, co bylo pro nás dříve nepochopitelné. Jsme jako květina vykvetlá do krásy, která se nedá popsat slovy. Jsme magnet, který přitahuje naplněné, čisté vztahy a žijeme každý okamžik na výsluní celým svým tělem i duší. Feng Shui není jen systém a metoda, ale i způsob existence. Proto stojí za to jej uplatňovat a žít podle něj.

 

Většina stresorů dospělého věku se týká vztahů v rodině nebo zaměstnání. Lidé mají tendenci reagovat stereotypně. Pokud člověk změní partnera nebo pracoviště, za čas se dopracuje do podobné situace.

Většinou nedokázal změnit vlastní chování a vyvolal doplňkové chování u druhých. Pokud situaci chceme změnit, potřebujeme změnit vlastní chování a myšlení. Asertivita dnes představuje ucelený komunikační styl, který zohledňuje nejen komunikační dovednosti, ale i stabilitu osobnosti. Vyžaduje, aby se člověk rozhodoval sám za sebe a za rozhodnutí nesl odpovědnost.

 

Asertivita

Je mnoho cest, jak zlepšit kvalitu života. Jednou z nich je asertivita. Jsou lidé, kteří si ji pletou s agresivitou. Být asertivní pro ně znamená porazit druhého, chovat se egoisticky, manipulovat s ním ve svůj prospěch nebo jej „převálcovat“.

Asertivita je něco jiného. Je to umění prosadit se a zároveň respektovat potřeby druhých. Pomáhá k synergii – tedy spolupráci s ostatními. Být asertivní znamená stát si na svých právech bez toho, abychom ponižovali druhého.

Obtíže v komunikaci bývají spjaty s poruchou sebehodnocení a hodnocení druhých. Sebeúcta souvisí s oceňováním vlastní schopnosti zvládnout náročné situace – zejména mezilidské. Když se dostaneme do obtížné situace, často reagujeme emočně přehnaně nebo naopak emoce potlačíme. Extrémy však nepomohou ani nám, ani druhým. Potřebujeme se naučit přiměřeně vyjádřit potřeby a pocity a umět dobře reagovat na druhé. Pokud to neumíme, prožíváme to nepříjemně. Jak psychologicky, jako úzkost, strach, hněv nebo bezmoc, tak tělesně, řadou fyzických příznaků, jako je napětí, svalová ztuhlost, bolest hlavy, bolesti žaludku, bušení srdce, nadměrné pocení, červenání se apod.

Stresovou reakci mohou vyvolávat lidé, kteří:

Mají nepříjemný výraz tváře – mračí se, jsou bez mimiky.

Stále uhýbají před pohledem druhých, dívají se jinam, otáčejí se.

Stále se omlouvají, vysvětlují, ujasňují.

Snaží se v nás vzbudit lítost, dělají ze sebe „chudáky“, jsou „bezmocní“, sami sebe obviňují za kdeco. Kňourají, naříkají, prezentují se jako oběti.

Neustále si stěžují na své problémy, nemoci, na druhé, na osud. Stále něco kritizují, nadávají na poměry, pomlouvají druhé.

Nervózně gestikulují, trhají sebou, těkají, poposedávají a přesedávají, poklepávají rukama a nohama.

Jsou nadměrně loajální, se vším souhlasí, nikdy nemají svůj názor.

Jsou stále připraveni k útoku, ironičtí, kousaví, ponižují a urážejí druhé, mluví povýšeně, zesměšňují. Vyčítají, kritizují, kontrolují, moralizují, obviňují, nadávají.

Vždy jsou vševědoucí, na všechno mají odpověď, stále poučují, radí v situacích, kdy si to nikdo nevyžádal. Když s námi mluví, mluví jen o sobě, chtějí ovládat rozhovor, neposlouchají, co jim říkáme, skáčou do řeči, odvádějí od tématu.

Mluví příliš tiše, málo srozumitelně, nutí k nadměrné pozornosti.

Stále o někoho nadměrně pečují, jsou přehnaně starostliví. Neustále lichotí, slibují.

Ignorují druhé, dávají najevo svůj nezájem.

Stále chtějí, aby vše bylo po jejich, brání se kompromisům. Neustále chtějí, aby s nimi někdo souhlasil, neúnavně přesvědčují. Neumějí přiznat chybu, vše svalují na druhé.

Lžou, vymýšlejí si, vymlouvají se, zatloukají. Jsou netaktní, neomalení.

S gustem nesouhlasí, aby se mohli přít.

Po vystavení se stresorům naše tělo i duše mohou tedy zažívat stresovou situaci. Můžeme se těmto lidem vyhýbat. Někdy však vyhnutí není možné a nereagovat stresovou reakcí je velmi těžké. Pak je potřebné osvojit si dovednosti, které pomohou dostat komunikaci více pod kontrolu.

Naše porozumění situaci tedy ovlivní, zda situaci budeme považovat za stresor nebo nikoliv. Stresová reakce tedy nebude záviset jen na tom, co se událo, ale hlavně na tom, jak tomu rozumíme. Proto nejdůležitějším faktorem změny stresového prožívání bude změna sebe sama.

Zdravé sebevědomí se tvoří postupně od raného dětství. Není vrozené. I když základ pro ně, stabilní temperament, asi ano. Důležitá je však výchova. Jen málo lidí má to štěstí, že se mohou rozvíjet v svobodném a laskavém prostředí, které sebevědomí nejvíce přeje. U většiny však frustrace a duševní zranění, která v průběhu života zažili, nalomily pocit sebejistoty. Čím více frustrací jedinec během života prožije, tím bývá nejistější.

Nejistý člověk to má v životě těžší. Jeho vnitřní nejistotu ostatní lidé pravidelně oživují. Kritika, odmítnutí, opomenutí pochvaly, spory, pomluvy – to jsou věci, které jej snadno zraňují. Protože bývá silně závislý na názoru a hodnocení druhých, příliš energie spotřebuje na porovnávání se s ostatními a odezírání jejich názorů. Často pak nemá dost sil na uplatnění vlastních schopností.

Sebejistý člověk se pohybuje ve spirále. Jeho spirála vede k posílení sebedůvěry. Čím sebevědoměji se chová, tím příznivěji a vstřícněji se k němu chová okolí, což zpětně posiluje jeho vlastní sebedůvěru.

Iracionální postoje, které vedou k pocitům méněcennosti

Iracionální postoj: Musím být v životě stále šťastný a v pohodě. Racionální odpověď: Život nemůže být stále šťastný a v pohodě, dokonce spíše než cokoliv jiného je život těžký. Nicméně to, že jsou v něm překážky a problémy, že je v něm i smutek a neštěstí, neúspěch a trápení, to vše patří do jeho bohatosti. Bez toho by neměl hloubku a mohl by skončit jen u konzumu.

Iracionální postoj: Pokud se mnou někdo nesouhlasí, znamená to, že mě nemá rád. Racionální odpověď: Často mě v životě budou lidé kritizovat, a to je v pořádku, protože jinak bych se nedozvěděl, co se jim na mém chování nelíbí. A taky nejsem dokonalý. Ale mám právo být nedokonalý, protože jsem člověk. Když mě někdo kritizuje, neznamená to, že jsem špatný, ani že mě nemá rád. Nakonec nejlepším naším kritikem je ten, kdo nás doopravdy miluje. Naopak, kdyby mě nekritizovali, bylo by něco v nepořádku.

Iracionální postoj: Nemohu žít bez blízkého člověka. Racionální odpověď: Dokážeme žít i bez blízkého člověka a nemusí to být planý život. Občas potřebujeme druhé lidi a potřebujeme se na ně spolehnout. To však neznamená, že musíme být na nich závislí.

Iracionální postoj: Moje hodnota závisí na tom, co si o mně myslí ostatní. Racionální odpověď: Všechno, co mi druzí říkají, není nic víc a nic méně, než podnět k promyšlení, ke zpracování. Moje hodnota nemůže záviset na náladách, názorech a postojích druhých lidí a jejich případných změnách. Svoji hodnotu máme vždycky a naše sebevědomí závisí jen na tom, zda si ji uvědomujeme či nikoliv.

Základní pojmy: pasivita, agresivita, manipulace a asertivita

Pasivita

Pasivní člověk ustupuje ostatním. Je nejistý. Stále se omlouvá. Vyhýbá se výměně názorů. Současně si naříká na osud. Obviňuje okolí z agresivity. Má pocit, že ho druzí využívají. Často využíván je. Někdy si pak vybije vztek na někom ještě slabším.

Pasivní chování se vyznačuje bezbranností vůči požadavkům druhých. Pasivním lidem chybí sebejistota v projevu, nedokážou se prosadit, stále se omlouvají, vysvětlují, vciťují se do přání druhých. Někdy jsou nadmíru a nepřirozeně snaživí, jindy se vyhýbají sociálním situacím.

Mezi lidmi zaujímají roli „oběti“ nebo „chudáčka“ zdůrazňujícího své handicapy nebo se přizpůsobují silnějším. Těm jsou ze strachu oddáni, často papouškují jejich názory. Jsou závislí. Pasivní člověk někdy hraje roli „obětavého dobráka“, který stále všem se vším nápadně pomáhá a může tím být obtížný.

Podobná je role „opičí matky“, která dusí své děti nadměrnou péčí.

Pasivní chování může nabývat ještě řadu jiných „rolí“. Je příznačné pro osoby s nízkým sebevědomím. Pasivní chování znamená nemluvit o svých emocích a přáních, ale v „zájmu druhých“ je potlačovat. Řada pasivních osob dospěla až tak daleko, že si je neuvědomuje. Mít osobní potřeby by pro ně znamenalo „být sobec…“ nebo „druzí by se mohli zlobit…“.

Často je to poznat i na první pohled. Pasivita je spojena s povoleným tělem, ohnutými zády, sklopenýma očima, odmlkami v řeči a váhavým, tenkým nebo kňouravým hlasem. Často používají výrazy jako: „možná“, „nevím, jestli můžeš“, „to nevadí“.

Agresivita

Agresivní člověk je stále připraven k útoku. Zraňuje druhé. Ponižuje je. Prosazuje se bez ohledu na ostatní. Všechno ví nejlíp. Rád druhým káže, vyčítá nebo moralizuje. Neumí si přiznat vlastní chybu. Za všechno mohou druzí. Často zaměňuje upřímnost s útočností.

Agresivní chování je chování, při kterém jedinec prosazuje sebe na úkor jiných. Nedbá na práva jiných lidí, ponižuje a pokořuje ostatní. Pokud toto chování nevede k úspěchu, za nezdary okolí obviňuje. Často trápí druhé. Bývá neoblíbený a často se cítí sám.

Jeho přehnané sebevědomí může být zástěrkou komplexů, které svou agresivitou kompenzuje. Agresivní chování často krátce uleví z napětí. Postupně však odcizuje od ostatních a tím vytváří další napětí.

Role, které agresivní lidé zaujímají, jsou role „diktátora“, který prosazuje vždy jen svoji pravdu, role „pravého chlapáka“, který se prosazuje silou a hrubostí, role „mravokárce“, který moralizuje, káže a vnucuje okolí pocity viny, role „kontrolora“, který vše kontroluje, počítá a zapisuje a „logicky“ má ve všem vždy pravdu.

U úzkostných lidí dochází ke střídání pasivního a agresivního chování, přičemž agrese se objevuje zejména k nejbližším partnerům a dětem, pasivita k cizím lidem a zejména k autoritám. K agresivnímu chování patří nejen hrubá slova, hlasitost či moralizování, ale také sarkasmus, ironie, znehodnocování.

Agresivní chování tedy znamená nebrat v úvahu zájmy jiných a bojovat stále jen za svá vlastní přání a potřeby na úkor druhých. Často se používá zastrašování a vyhrožování. „Radím ti, abys…“, nebo snižování druhého „Ale, no tak…“, „Určitě žertuješ…“ nebo hodnotící komentáře „Měl bys…“, nebo „Čekal jsem, že to uděláš líp“.

Manipulace

Manipulativní člověk se snaží dosáhnout toho, co chce, oklikou. Apelováním na morálku, pocity viny, na to, co si řeknou druzí lidé, apod. se snaží druhého přimět k tomu, aby se choval tak, jak to chce on.

Manipulace je v zásadě nečestná. Přesto ji občas použijeme všichni. Někdy vědomě, častěji však nevědomě. Někteří z nás ji však používají nesmírně často, stává se pro ně zlozvykem. Někdy tím dosáhnou svého cíle, často je však okolí prohlédne a dostane na ně vztek.

Lidé, kteří často manipulují, nemívají upřímné a hluboké vztahy. Nedokážou totiž být otevření, a tak o ně lidé málo stojí. Manipulativní chování bývá velmi typické pro hysterické osobnosti. K manipulaci se dá použít pláč, křik, výčitky nebo moralizování, lichotky, sliby a mnoho jiných taktik. Oblíbeným trikem manipulace je činit druhého odpovědným za vývoj a řešení nějaké situace.

Styl manipulace souvisí s typem osobnosti. Někdo používá manipulaci, při níž předstírá bezmocnost, druhý manipuluje agresivními postoji. Navozením pocitů důležitosti viny nebo ohrožení se snaží donutit druhého, aby vyhověl. Jde o vítězství, ne o spolupráci.

Asertivita

Asertivní člověk přebírá plnou odpovědnost za svoje chování. Ví, co chce dělat a jakým způsobem to bude dělat. Jsou mu jasné i důsledky. Je vesměs aktivní a vyhýbá se agresi a manipulaci. Většinou přímo říká, co cítí a o co mu jde. Nepovyšuje se a zásadně se neponižuje. Umí naslouchat. Když udělá chybu, přizná ji. Umí přistoupit na kompromisy. Působí vyrovnaně, uvolněně, srozumitelně. Častěji vyjadřuje pozitivní věci. Kritizuje věcně, konstruktivně a tak, aby neponížil. Jde mu více o spolupráci než o vítězství.

Asertivní člověk přesně říká, jak situaci vnímá, co si o ní myslí a jak ji prožívá. Má přiměřené sebevědomí. Respektuje partnera. Zvažuje to, co říkají jiní, nejde mu tolik o výhru pro sebe, jako o rozšíření možností všech. Nic si nenamlouvá. Když se mu něco nepovede, nedělá z toho tragédii ani neobviňuje druhé lidi. Dobře rozeznává manipulaci a čelí jí. Navenek působí uvolněně, klidně, mluví zřetelně a srozumitelně. Dívá se do očí tomu, s kým mluví, nicméně je nevtíravý.

Čtyři základní druhy komunikačních stylů, které lze jednoduše popsat následujícími postoji:

Postoj pasivní – „Ty jsi hodnotný člověk a já nestojím za nic.“

Postoj agresivní – „Já mám svoji hodnotu – to ty jsi bez ceny.“

Postoj manipulativní – „Mohl bys mít hodnotu, kdybys …“

Postoj asertivní – „Já mám svoji hodnotu, i ty máš svoji hodnotu.“

Proč máme být asertivní?

Nebýt asertivní vede k postupnému střádání frustrací, což zvyšuje stres (úzkost, depresi) a vede k jiným zdravotním problémům. Druzí mohou sice s vámi sympatizovat jako s „ubohou chudinkou“ a může to vypadat, jako že se jim vaše „neasertivita“ líbí. Ale brzy je začnete dráždit, zvlášť když si začnete stěžovat na to, jak je život nespravedlivý. Ignorování konfliktů je může krátkodobě oddálit, ale dlouhodobě vede ke zvýšení napětí a frustrace. Je mnohem zdravější vyrovnávat se se situacemi ihned, když se objeví.

Můžete si říct: „Bude to stát hodně námahy. Beru na sebe riziko, že si odradím lidi kolem sebe. Bojím se to zkusit.“ Nikdo neříká, že se máte změnit přes noc nebo že máte být asertivní vždy a ve všech situacích, ale měli byste mít alespoň možnost volby, zda se chcete v dané situaci chovat asertivně nebo ne.

Dovednosti lidí, které je chrání před stresem a následnými nemocemi nebo úrazy

Vciťují se do druhých a dávají jim to najevo. Jasně a přiměřeně vyjadřují svoje vlastní pocity a potřeby.

Dovedou přijímat kritiku v klidu – zajímá je. Dokážou kritizovat, aniž by zraňovali, berou v potaz city druhého. Dovedou vyjádřit hněv, aniž by ztratili kontrolu nad sebou. Mají odvahu se ozvat, když cítí nespravedlnost k sobě nebo druhým.

Říkají ano a ne v souladu s tím, co doopravdy chtějí a cítí. Dokážou otevřeně a beze studu mluvit o sobě. Dovedou pozorně a citlivě naslouchat druhým. Chyby a nedostatky druhých berou laskavě a s pochopením.

Dovedou uzavírat rozumné kompromisy. Dokážou proměnit spor v dohodu. Nepomlouvají. Dávají druhým prostor na vyjádření pocitů a potřeb. Mají upřímný zájem o potřeby, city a přání druhých.

Dokážou otevřeně mluvit i o nepříjemných a bolestných věcech. Konfliktní situace zvládají s nadhledem, vždy kromě svého hlediska zvažují i hlediska druhých. Dovedou uklidnit rozjitřené emoce u sebe i druhých. Jsou schopni vyjádřit lásku a přátelství, často je dávají najevo. Dovedou samozřejmě navazovat kontakty i s neznámými lidmi.

Umí přijmout odmítnutí od druhého bez pocitů urážky nebo zrady. Umí přijmout pochvalu bez falešné skromnosti či nadměrné pýchy. Nejsou závislí na hodnocení, ocenění nebo kritice od druhých, a proto se rozhodují i ve složitých situacích sami. Dovedou obhájit osobně důležité cíle a vznést oprávněné požadavky.

Nemají strach ze zesměšnění, dovedou si ze sebe dělat legraci. Akceptují vlastní nedokonalost a limity.

Lidé, kteří mají tyto dovednosti nebo vlastnosti, jsou velmi příjemní partneři, nadřízení, spolupracovníci, přátelé i společníci. Dobře se s nimi žije. Pomáhají nám cítit se samozřejmě, bezpečně, sebejistě a zapomenout na komplexy a nejistoty. Probouzejí a podporují to nejlepší v nás. Míváme pocit, že jsou takoví od narození. Nicméně většinou jsou to dovednosti, které si během života vypěstovali. Naučili se od rodičů, sourozenců, učitelů, přátel a jiných vzorů.

Použito z knihy Asertivitou proti stresu (nakladatelství GRADA Publishing, a.s.), jejímiž autory jsou MUDr. Hana Prašková a MUDr. Ján Praško, CSc.

 

Keltská spirála, jak je již z názvu patrno, je nejčastěji spojována s keltskou civilizací, i když tvar spirály je k vidění v podstatě u všech kultur na všech kontinentech.

Ono ale dozajista nejde o to, kdo spirálu vynalezl, ale hlavně, že ji máme k dispozici. U všech kultur (včetně té keltské) hrála spirála důležitou úlohu v náboženství, v magii, v astrologii a dokonce i v módě, neboť byla hojně využívána jako ozdobný prvek šatstva, šperků a různých jiných doplňků.

Dnes se keltská spirála využívá jako prostředek k léčení, doplňování a usměrňování energie, pro odstraňování škodlivých záření, k úpravě energie potravin, vody a využívá se i v pěstitelství malých i větších rozměrů.

Tento zářič je biogenerátor, jeho funkce spočívá především v kumulování a následně ve velmi efektivním vyzařování životní energie. Osobě nacházející se v její blízkosti tak pomáhá ozdravovat tělo, dodávat vitalitu a stabilizovat životní funkce.

Z fyzikálního hlediska pak můžeme říci, že keltská spirála je vysokofrekvenční směrová anténa, jejíž energie sice není měřitelná pouhým zrakem (stejně jako rozhlasové vlny či elektrický proud), ale je viditelná a lze ji zaznamenat při různých pokusech.

Snad nejvíce patrný vliv energie keltské spirály můžeme vidět při práci s rostlinkami či semeny rostlin. Necháme-li vyklíčit semena jednoho druhu rostliny ve stejné kvalitě a za stejných podmínek a pod jednu misku umístíme keltskou spirálu, můžeme již po velmi krátké době vidět rozdíl mezi jednotlivými klíčícími skupinami.

Tentýž efekt pak můžeme sledovat při zalévání rostlin vodou energeticky nabitou za pomoci keltské spirály.

Podstatnou roli ve funkci keltské spirály hraje směr, kterým je navinuta. Levotočivá spirála životní energie dodává a pravotočivá pro změnu odebírá. Levotočivou keltskou spirálu tedy používáme především tam, kde potřebujeme energii dodávat. To je právě u zmíněného nabíjení vody, životní energie člověka a uzdravování.

V oblasti psychické pak stojí za to vyzvednout účinky na ovlivňování potíží spojených s neurózami a depresemi.

Pravotočivou keltskou spirálu pak použijeme pro odebírání energií. To se nám hodí při škodlivých zářeních monitorů, různých jiných spotřebičů a elektrosmogu působícího i v okolí bydliště či pracoviště, geopatogenních zón, psychosomatických zátěží nebo při odebírání v podstatě čehokoli.

Za levotočivou se považuje ta, která se od středu směrem ven navíjí proti směru hodinových ručiček a pravotočivá se od středu navíjí vpravo podle směru hodinových ručiček. Dvojitá keltská spirála vrchem nabírá a spodem transformuje. Má tedy dvojí sílu a není třeba ji nikterak dobíjet – o to se díky svému tvaru postará sama. Ať už máme keltskou spirálu položenou, či pověšenou v naší blízkosti, je dobré mít ji v takové poloze, aby směr jejího navinutí měl pro nás ten správný účinek.

Vliv spirály celkově harmonizuje a uklidňuje celé naše Já, což můžeme pozorovat i na svém jednání a uvažování, obojí se viditelně zklidní. 

Popíjení vody nabité keltskou spirálou je prospěšné k rozpouštění žlučových a ledvinových kamenů, při zánětech ledvin a jako prevence proti onemocnění plic, nervů a žaludečních neuróz. Takováto voda se připravuje tak, že nádobu umístíme na spirálu, která se musí směrem k vodě, tudíž vzhůru tvářit jako levotočivá. Vodu nabíjíme obvykle po dobu několika minut až hodin a jistě takto nabitou vodu ocení i naši domácí mazlíčci. Tvar spirály způsobuje, že voda obsažená v nádobě je vystavena toku zesílené životní energie.

Díky schopnostem tohoto zářiče je také vhodné využívat jej k odebírání bolesti s postižených míst. Dobu účinkování bychom měli poznat sami, může se značně lišit podle povahy a rozsahu bolesti. Poté můžeme spirálu otočit a nechat si bolavé místo doplnit životní energií. Důležité je, abychom mezi jednotlivými kroky učinili několikaminutovou pauzu. Energie, která byla z těla vytažena a spirálou rozptýlena, musí mít dostatek času na to, aby opustila náš nejbližší prostor.

Pokud nevíte, jak spirálu pověsit, nasměrujte ji tak, jak to cítíte. Spirála se bude otáčet přesně tak, jak to bude pro Vás a Vaše okolí v dané chvíli nejvhodnější. Vězte že náhody neexistují a pravidla toků vesmírné energie a jejích ratolestí fungují přesně tak, jak mají. Bude-li to potřeba a vhodné, bude Vám dodávat, a bude-li to vhodné o něco méně či nevhodné, pak Vám bude naopak to špatné odebírat a rozptylovat. Do tohoto řízeného ovlivňování patří přirozeně i Vaše maličkost. Pokud si všimnete, že spirála je otočena tak, jak se Vám to zrovna nelíbí, otočte si ji.

V několika posledních letech se keltské spirály opět „dostávají do módy“. Není to nic nepřirozeného. Keltská spirála má u nás dlouholetou tradici a je dobře, že se k nám opět po dlouhých letech odpočinku navrací. Je dobré, abychom pamatovali, s jakou úctou přistupovali k tomuto symbolu staří Keltové a jak se snažili tuto úctu a vděčnost najít a probudit i v sobě.

Když se na tento zářič podíváme, určitě si všimneme, že spirála není ukončena a je z ní i jasně cítit její neizolovanost a svoboda. Je to výzva.

KELTSKÁ DVOJITÁ SPIRÁLA – ZÁŘIČ K PRODEJI:

V. 9 cm

Š. 3,5 cm

Cena 500,-Kč

Prodej a objednávky zde: iva@kralovskefengshui.cz,  tel: 605 861 136

Ačkoliv původní profese, které se Iva Matyášová věnovala, byla v oblasti realit, brzy zjistila, že toto není směr, ve kterém chce pokračovat. Osud tomu chtěl, že zůstala sama se třemi dětmi a byla nucena řešit bydlení i to, jak bude její život vypadat dál. A tak se postupně dostala k Feng Shui, které ji hodně ovlivnilo do budoucna.

CELÝ ČLÁNEK : https://www.podnikavazena.cz/pribehy//jejim-poslanim-je-architektura-vnejsiho-i-vnitrniho-sveta-cloveka-feng-shui-zmenilo-ive-zivot?p1=pribehy&p2=jejim-poslanim-je-architektura-vnejsiho-i-vnitrniho-sveta-cloveka-feng-shui-zmenilo-ive-zivot&p3&p4&p5&fbclid=IwAR0yoNWTaVZJrEYqbmq8u7OXNPzoOtU-pEauP0cGWmbc6mhBX2S6hCU0jws

Mé návrhy kuchyní pro magazín ŽENY.

Celý článek :

http://www.magazinzeny.cz/domov/byt_2/dbejte-na-rozmisteni-a-role-v-kuchyni

V každém z nás je ženský a mužský princip, podle Feng Shui jin a jang. Úkolem každého člověka je tyto principy sladit a naučit se používat jejich plnou sílu ku prospěchu sobě a celku. To má pak neuvěřitelně pozitivní dopad na jakýkoliv vztah.

Základem je vztah sám k sobě a Feng Shui toto uvědomění nazývá architekturou vnitřního světa. Abychom svůj vnitřní svět obohatili, rozzářili a posílili, začneme nejprve architekturou světa vnějšího, což je poměrně jednoduché. Zbavujeme se věcí, které již nepotřebujeme projdeme šatníky, botníky, poličky, sklepy, půdy, garáže, zahrady, pracoviště. Něco vyhodíme, prodáme, rozdáme, přetvoříme na jinou funkci atd. Již nyní cítíme velkou úlevu. Ano! Právě probíhá rituál a pokud do třídění věcí přidáme záměr, máme téměř vyhráno. Jde to rychle a všem, kteří se rozhodnou změnit svůj život, být šťastný a naplněný každý, každičký okamžik. Zbavování věcí nám totiž pomáhá zbavit se závislostí, lpění, nefunkčních myšlenek, uměle vytvořeného strachu a úleva přichází ihned. To je povrch a pak jdeme více do hloubky. Pokračujeme dále podle potřeby větším, či menším úklidem. Smýváme špínu, čistíme nánosy, mažeme vrzající dveře, pereme textilie, vysáváme a zajišťujeme proudění čerstvého vzduchu a slunce.

Opět úleva, další břemena jsou jako mávnutím kouzelného proutku ta tam. Následuje cílená výmalba se zaměřením na využití místností, světové strany a záměr dosažení úspěchu v určité životní oblasti. V našem případě životní oblasti „ vztahy“. Necháme si změřit geopatogenní zóny (dračí žíly), abychom měli jistotu, že uspořádání nábytku podle Feng Shui má čisté pole. Je to velmi důležité, geopatogenní zóny mohou člověku život obrátit zcela na ruby. Jsou to energie, které běžné oko nevidí, ale dopad bývá velmi nepříjemný jak fyzicky, tak psychicky.

Díky patnáctileté praxi mohu jako konzultantka a lektorka metody Feng Shui potvrdit u klientů opakující se vážné potíže v partnerstvích, rodinách a na pracovištích právě z důvodu neřešených geopatogenních zón. Dále potvrzuji rozdíly v životech lidí po fyzické a energetické očistě domova, zharmonizování a cílené utváření detailů. Je toho velmi mnoho, co může náš život ovlivnit a Feng Shui nabízí řadu možností jak s nimi pracovat na fyzické, nebo velmi jemné úrovni.

Na šťastné vztahy má vliv celý prostor jak interiéru, exteriéru a jejich okolí. Proto je třeba vnímat prostor jako celek a jako s celkem s ním pracovat. Zaměřujeme se na barvy, tvary, materiály a cílené doplňky v podobě obrazů, sošek a jiných dekorací. Upravený prostor má na nás vliv, mysl se zklidňuje, prosvěžuje a postupně začínáme více vnímat a chápat souvislosti. Měníme úhly pohledu, myšlení, vyjadřování a díky regeneraci prostoru v taj čchi otevíráme svá srdce.

Co je psáno, to je dáno a totéž platí při utváření prostoru. Symboly a tvorbou dáváme najevo, co očekáváme. Veškeré symboly, techniky, symetrie a souměrnosti tu byly připraveny již dávno, jako pomoc při proměně lidského vědomí a vstup do bezpodmínečné Lásky. Proto se například Taj čchi nazývá „Srdce prostoru“, které vyzařuje a vibruje na jemných úrovních a opět se vrací zpět. Co srdce našeho prostoru vyzařuje, to působí na člověka a jeho vyzařování. Co člověk vyzařuje, to se k němu vrací zpět v plné síle. Vědomá práce v prostoru je zajímavá, zábavná, smysluplná, povznášející a manifestující se výsledky ohromující.

S úctou Iva Matyášová